Rozlučka se třídou

Pěkné to bylo, hezké to bylo.
Jal jsem se totiž toho, zorganizovat s, teďkom už bývalou, třídou rozlučkové setkání. A vyvedlo se.
Sešli jsme se v místní hospůdce s krásnou atmosférou, kde celé patro bylo jen pro nás. Servírky nosily,  hudba hrála, řeč šla. Už nějakou dobu mě přechází chuť na alkohol a tak jsem si dal jen švestkové nealkoholické Bernardy, leč luxusní. Dva kamarádi chodili z kasína a zpátky, vydělávat velké prachy, nutno uznat, že oběma to šlo. Třídní metalista měl ostříhané vlasy. Holky byly příjemné. A tak celkově, jsem spokojenej.
Musím taky říci, že bez pomoci některých, a vůbec bez účasti těch, kteří přišli, by vůbec takový sraz nevznikl. Všichni mají mé díky. A teď už se všichni rozjedem do vysokých škol, u nás i po celém Česku. Někteří už teď tam jsou.
Osobní přínos: Zjistil jsem a přesvědčil se o tom, že i bez kapky alkoholu se dá skvěle bavit. Ano, bavil jsem se skvěle. A, sice jsem vůbec neušetřil, ale získal jsem další nový náhled na to, co je to zábava s přáteli a co vše k ní je zapotřebí. Přesněji, co vše k ní není  zapotřebí.
Jojo. A teď, možná něco sním, a půjdu spát. Tak dobrou noc. Zítra bude velkej den.