Konečně jsem poznal tu lidskou, tu měšťanskou, tu neturistickou část Brna.
Ještě ke včerejšku. Byl jsem včera v té čajovně s kamarádem. Byla to moc luxusní čajovna. Jedna z desítek, které tady v Brně jsou. Čaje skvělé. Takové, které ani ve Frýdku-Místku nemají a to jsem se po nich sháněl. Dýmky za 90 korun. Samozřejmě nejdražší stojí 120. Ale většina kolem devadesáti. Ve Frýdku-Místku pod 120 dýmku neseženete. Skvěle jsme si s kamarádem popovídali. Robert je jeden z mála kamarádů, se kterými si tak dobře rozumím, tak jsem rád, že jsem se s ním tady v Brně potkal.
A k tomu dnešku. Vyrazil jsem si takhle, za krásného počasí ven, do města a řekl jsem si, že půjdu, kam mě nohy zavedou. Neprve jsem si všiml velkého místního stadionu, poblíž kterého stojí městská sportovní hala. Máme to kousek kolejí a fakulty a vypadá to, že se tady mohou odehrávat veliké turnaje.
Pak jsem šel dál a to, co jsem viděl, mi neskutečně připomělo pocit domova. Procházel jsem se uličkami, kde není žáden ruch, kde nejezdí žádné auta. Ale kde lidi chodí, děti si jen tak hrají a panuje tam přirozená pohoda. Viděl jsem normální paneláky, normální stromy, dětská hřiště. Také jsem narazil na několik asfaltových placů pro míčové hry. My s klukama tomu ve Frýdku říkáme "u branek". Jako doma.
Strašně se mi tím Brno přiblížilo. Uvědomil jsem si, že to je taky normální město, kde jsou i normální lidé, ne jen turisté a studenti. A že tady může být i pěkný život. I u těch domečků, kolem kterých jsem procházel, jsme si chvílemi říkal, že v takových domečcích by se dalo žít.
U jednoho dětského hřiště jsme narazil na strom s kaštany. Respektive narazil jsem přímo na ty kaštany. Pamatuju, že u nás ve Frýdku vždycky byly všechny kaštany posbírané jen co spadly. A když se mi podařilo nějaký náhodou najít, měl jsem tehdá obrovskou radost. A tady byla zem posetá kaštany, které nikdo nechce. Hned jsem si jich nacpal plné kapsy. Sice jsem vypadal jako debil, ale cítil jsem se šťastný.
Víte, jak je takový kaštan užitečná věc? Můžete si jej chytnou a hmatat, když máte chuť. Můžete na něj koukat, když chcete. Můžete si jej položit na poličku. A nebo, když to umíte, a máte k tomu ještě pár žaludů a špejlí, můžete si vytvořit malá zvířátka. Já sám jsem to nikdy nedělal, ale vždycky jsem to chtěl zkusit. Možná teď v Brně na to budu mít příležitost.
Pak jsem se pomalu vracel ke koleji a mile mě překvapila ještě jedna věc, která se mi postavila do cesty. A to krásný, upravený park. Děti si hráli, důchodci seděli na lavičkách, četli si. Vládl tam klid. A pak jsem došel domů.
Je ještě jedna věc, která se mi v blízkosti mých kolejí líbí a to je místní večerka. Je možná takových 30 metrů od kolejí. Vnitřní prostor má ne víc než 2 krát 2 metry. Ale to co tam najdete, to byste pomalu nenašli v celém tesku. Je zde k mání pečivo, ovoce, zelenina, pití a vše ostatní, co si člověk může přát. A to každý den od rána až do půl desát večer, i v neděli! Tím mě teda potěšili. A navíc tady mají nižší ceny, než v těch ostatních větších řetezcích kolem, kde toho ani není tolik, a zavírají brzo. Jo, tuhle večerku mám rád, dneska jsem tam byl už dvakrát. Koupil jsem nějakou zeleninu a šel si odpočinout.
A protože jsme včera byli v té čajovně s kamarádem jen my dva náhodou, mělo nás být více, tak nás těch více půjde do čajky teda dneska. A prý budou i holky :)
