Můj otec

S mým otcem jsme nikdy neměli pěkný vztah. Vždy mě štval, já jsem štval jeho, dokonce jsem jednou z domu utekl, když mě pořádně naštval.

Já jsem se nedokázal bránit přímo hádkou, protože byl na mě moc silný. Otec je mistr ve slovním boji. Ale dokázal jsme se bránit nepřímo - odporem, neposloucháním, útěkem z domovu. Měli jsme se opravdu neradi. V skrytu duše jsme se asi rádi měli. Protože kdybych opravdu chtěl, tak uteču a už se nikdy nevrátím. A on mě taky rád měl, protože mi platil vše potřebné, staral se o mě a vždy se snažil být na mě hodný. Nicméně těch nepříjemných emocí tam bylo mnoho.

To vše trvalo dlouho, opravdu dlouho. Možná takových šestnáct let. Protože v mém brzkém mládí jsme se s mým otcem taky měli rádi. Pamatuji, jak jsem měl dva tři roky a chodili jsme spolu na hříbky, po horách... Teda chodili. Chodil on a mě nosil na ramenou. Tak zvaně na koníka. Jenže pak nastalo 16 let naprosto krutého obdoí a až teď se vše změnilo. Nebudu popisovat, jakými věcmi, jakými postupy, čím vším k tomu došlo, ale náš vztah se diametrálně změnil. Nyní, já vůči otci, on vůči mě, nepociťujeme trvale žádné nepříjemné emoce a máme se fakt rádi, pomáháme si. O co on požádá mě, to udělám, o co já požádám jeho, to on s radostí udělá a jsme teď jako správný otec se synem.

Co vše a k jak velkému dobru se změnilo jsem fakticky poznal až tenhle týden. Protože v pondělí má matka s mým bráchou na tři dny odjeli k babičce a s tátou jsme zůstali doma sami. Jasně, celé dopoledne a polovinu odpoledne je v práci. Ale stejně, po večerech jsme sami, sami si vaříme. A povím vám, je to neskutečná sranda. Včera jsme si třeba udělali takovou vaječinu, teda smaženici. Otec koupil houby, dal jsem do nich vajíčka. A samozřejmě tolik smaženice, že jsme měli problém ji sníst. Potom jsme šli a zkoumali zajímavé věci na aukru. Koukali jsme co zajímavého a neskutečného ti čínani nevymyslí a tak podobně. Dělíme se navzájem o své plány, o ty nejšílenější plány, jaké máme a je to neskutečná sradna. A dneska dokonce přišla s otcem řeč na takové téma, jako jsou holky a vztahy s holkama. Tak jsme se vůči sobě otevřeli, že on se mi o sobě svěřil, jaké měl trable s holkama, řekl mi to, co mi nikdy v životě neřekl a také já jsem mu řekl, co jsem mu nikdy v životě neřekl a neměli jsme s tím žádný problém.

Má matka není nepříjemná, ale přece jen před matkou se nedá mluvit o všem. Možná svého otce teď tak vychvaluju, že to vypadá, že je dokonalý. Samozřejmě není. Je na něm plno věcí, které se mi nelíbí a v plno názorech spolu nesouhlasíme. Ale prostě naučil jsem se to řešit (o tom, jak to řeším napíšu v brzké době článek na blog Modrý provaz) a vycházíme spolu skvěle. Musím, tedy chci, zde tímto říct, že svého otce MÁM rád a jsem za něj nesmírně vděčný. (Stejně tak za svou matku, ale o té zas někdy jindy).

A za druhé chci říct, že každý problém se dá řešit, když člověk vyvine úsilí a setrvá dostatečně dlouhou dobu. Nebudu vám teď vysvětlovat, proč tomu tak je, ale prostě je tomu tak. Na mém příkladu s otcem vidíte, že 16 let jsme se nesnášeli a teď jsme nejlepší kamarádi. A to vše jen snahou, kterou jsme před nějakým časem vyvinul. Rozhodněte se něco změnit, vyvinte úsilí, setrvejte a změníte to. Musím po dnešku říct, že nic není nemožné. Samozřejmě cesta byla náročná a strnitá, ale dala se projít. Každá cesta se dá projít. A tak, jak jsem to vyřešil s otcem, jsem to také před delší dobou vyřešil s mámou. S bráchou prakticky nemáme problémy. Od narození se spolu na všem shodnem, nebo se dokážem domluvit. A jsem šťastný, že mám takovou rodinu. A znovu opakuju, nebylo tomu tak vždy. Po většinu mého života jsem si myslel, a cítil, že žiju, v opravdu nejhorší rodině, jaká může existovat.

I to nejhorší se dá změnit v to nejlepší. A teď zaklepávám do dřeva že tomu tak je a příště snad napíšu méně vychloubačný článek. Nicméně, změna je život a někdy se říká, že každá změna je změna k lepšímu. Tak lidi, do toho!

JK

Nový začátek

Již mám za sebou všechny události, a činnosti které si vyžadovaly můj čas a energii, jako je autoškola a různé větší akce, na které bylo třeba myslet a podobně. Proto jsem se nyní rozhodl otevřít se novým tvůrčím energiím, které na dveře mé mysli už nějaký ten pátek netrpělivě klepaly.

To v praxi znamená že mimo jiné, jednak zakládám tento blog, více lidský, ve kterém se s vámi budu dělit o své zážitky ze života, vzpomínky  a celkově o můj životní příběh. Poznáte zde trochu po kouscích, kým jsem a třeba vás mé příhody a zkušenosti také k něčemu inspirují, pobaví a nebo v nich najdete nějaké ponaučení.

Další věci, která s mým tvůrčím probouzením souvísí je také oživení mého druhého blogu Modrý provaz, který jsem psal několik měsíců loňský rok. Ten je naopak více technicky zaměřený, ale zato vám přinese více praktické rady do života. Budu se zde snažit vylíčit své techniky řešení problémů, vypjatých situací a podobně a můžete mi věřit, že zde budu psát o tom, co jsem skutečně zažil a co mi skutečně pomohlo. Teorie, které nemám v praxi vyzkoušené, si nechám pro sebe a teprve, až je vyzkouším a zjistím, že fungují tak, jak mají, tak se o ně podělím. Tento blog by vám také mohl být k užitku.

Co se mých dalších tvůrčích činností týče, něco málo se věnuji hudbě, možná se začnu věnovat více. Co se týče vytvarného umění, s tím nejsem v hlubokém vztahu, jen občas mám sklony k tomu, si něco nakreslit. Možná svými grafickými výtvory budu občas doplňovat zápisky v blozích, ale jinak v tomto směru nevidím velkou budoucnost. A jiné druhy umění mě, jako autora neuzajímají, ale jako obdivovatel si je třeba rád užiju a podělím se o ně na tomto blogu.

S mým tvořením, s mým nynějším návratem na tvůrčí scénu souvisí také to, že zkouším, budu zkoušet a poznávat plno nových tvůrčích metod, které jsem dříve nepraktikoval a neznal a jsme zvědav, jaké budou přinášet výsledky. Proto se nezlobte, když první články budou stát za kulové. Očekávám, že se mé schopnosti a s nimi i kvalita článků, budou postupně zlepšovat. Také to znamená, že mě zajímá i vaše zpětná vazba - to jak se vám mé články líbí, co vám přinášejí a zdali vás něčím zaujaly. Články se budu pokoušet na oba blogy psát pravidelně, protože nápadů mám přehršel, a budu se snažit přinášet to nejlepší co ve mě je.

Takže nyní již si můžete přečíst můj první článek, tematicky patřící do tohoto blogu, který naleznete výše nad tímto.

Hezké čtení, JK.