Něco jsem měl o víkendu v Brně mít, ale nakonec to padlo, tak mám tady volný týden, včetně toho pátku. Vlaky objednávat teďkom do Frýdku by se už nevyplatilo, vyšlo by mě to hodně draho, a Student Agency už teď neseženu. Ale mě to nevadí, aspoň trošku poznám to Brno a zkusím být v Brně na delší dobu, než 4 dny. Tentokrát to bude na celých 12 dnů.
Protože škola skončila už včera, moji spolubydlící odjeli, můj kamarád Honza taky. A tak jsem zůstal na pokoji sám. Ráno jsem se vzbudil, zaběhl do obchodu pro ovesné vločky a máslo, abych si udělal snídani, něco jsem si dopoledne na netu počet a v poledne si zašel na oběd. A jakmile jsem uviděl, jak je venku krásně, nedalo mi to, a řekl jsem si, že musím vyrazit do města. Vzal jsem to tedy šalinou na ulici Českou, která je takovou významnou brněnskou křižovatkou a odtama jsem procházel uličky podle citu. Kde se mi to zrovna líbilo, tam jsem zašel, navštěvoval jsem různé obchůdky. A poznal jsem tedy Brno z takového pohledu, z jakého jsem jej ještě neznal. Z pohledu nakupujícího, z pohledu turisty, z pohledu téměř obyvatele Brna.
V jednom okamžiku jsem se také na chvíli ztratil, protože jsem se vynořil z ulice na místě, které mi vůbec, ale vůbec nebylo povědomé. A ani pohledem do stran a do dáli jsem neobjevil žádný záchytný bod. A tak jsem tedy zapl gpsku. Cestou zpátky jsem se vracel opět přes několik náměstí. Stavil jsem se na Zelném trhu, který v dopoledních, a brzkých odpoledních hodinách vypadá moc krásně. Jinak přes den tam jsou totiž zaparkovaná auta, ale v těch zmíněných časech se na Zelném trhu parkovat nesmí a místo tam mají vyhrazené místní zemědělci. Stálo zde několik desítek stánků s různým ovoce, takže jsem si dokonce mohl z řady cenových a jakostních nabídek vybrat, co mi vyhovovalo. Koupil jsem si 4 krásná jablíčka.
Čast zelného trhu byla vyhrazena také biopotravinám, kde se prodávaly výrobky z různých ekologických farem a další přírodní produkty. Třeba náušničky vyráběné z ovčí vlny. Takovou věc jsem ještě neviděl.
Nu, po Zelném trhu jsem doputoval opět na Českou, odkud jsem se pár zastávek svezl do Zemské brněnské knihovny, což je obrovská krásná budova, napůl prosklená. A obsahuje ve svých skladech miliony, především studijních, knih. Ale i beletrie se tam najde, protože čtení beletrie patří třeba ke studiu literatury.
Jakmile jsem se zaregistroval, všiml jsem si na zdi plakátu, který oznamoval, že za půl hodiny zde bude mít autorské čtení Michal Viewegh. Samozřejmě, že toho autora znám, je to neprodávanější současný český spisovatel. Takže jsem si hned ověřil, zdali to teda platí a paní u informací mě ujistila, že zachvíli se to konat bude. Tak jsem se tedy ještě na těch pár minut prošel knihovnou, inspirovalo mě to k tomu, kde budu trávit některé své volné chvíle, je zde co číst. A sešel jsem dolů do konferenčího sálu. Sedl si, místnost byla kupodivu jen z pola zaplněna, ale to se vysvětlilo tím, že tahle akce byla neplánovaná a studenti požádali Viewegha o toto čtení až na poslední chvíli. A pan spisovatel přišel a začal nám vyprávět. Přečetl nám dvě povídky, tu první z nich prý dokonce ještě nikde nikdy nečet. Poté udělal takovou krátkou besedu, kde jsme mohli klást dotazy, na které nám důkladně a chápavě odpovídal. I já jsem si s ním popovídal. A i přesto, jaký jsem měl z počátku názor, na mě udělal velmi dobrý dojem příjemného a inteligentního člověka.
Nu, teď jsem dorazil domů, dal si jablíčka. Dám sprchu a budu se těšit na víkend. Možná vyrazím s místními kamarády někam ven a mám i další plány. Toť pro dnešek vše.
Žádné komentáře:
Okomentovat