Škola

Je to zajímavé, sledovat tu školu. školu, do které jsem vlastně posledních sedm let nechodil. Ale stejně, mám ji před barákem, něco k ní cítím, stejně jako před těmi 7 lety a dříve. A taky je zajímavé pozorovat ty lidi, jak se valí do školy.

Ke konci roku, dny před vysvědčením, když šli všichni do školy, tak to byly samé našpulené zadky, těla v předklonu, nadopovaní kofeinem. A bylo vidět s jak obrovskou nechutí se do té školy tlačí, jak už to chtějí mít za sebou. Jak už si chtějí odpočať. Ale teď z toho okna vidím jen uvolněné vysmáté tváře. Těch, co jdou osamoceně, a bez zájmu o okolí, se sluchátkama v uších, těch už je minimum. A ti ve skupinkách povídající si jsou uvolnění, odpočatí z prázdnin, nic je netrápí, nikam nespěchají. Jo, ty prázdniny mají nějaký smysl. Není to jen tak.

Možná by se mohlo chodit do školy ráno později. A nebo by mohlo být více volna, více prázdnin během školního roku, ať si ti lidi můžou odpočinout. Protože fakt to jde poznat. Školáci jdoucí do školy teď a před prázdninama. Já v tom vidím velký rozdíl.

A stále jsem plný nostalgie a vzpomínám, jak jsem já chodil do téhle školy, když to ještě byla základka. A trochu těm dětem závidím, že ještě takhle můžou chodit do školy. Ale stejně mě zaráží jedna věc, kam to ten svět spěje? Za mých časů jsem ráno koukal z okna a chodil jsem do školy za minutu osum někdy i minutu po osmé. Podle toho, kdy jsem viděl, že se školník blíží ke dveřím, aby je zamknul. Dnes je za 5 minut osum, a už jsou všichni dávno ve škole. No tak děcka. Využíváme lépe čas!

Lidi jsou teď modernější, než za mých časů. Já jsem nejezdil do školy na motorce, já jsem si nedával cígarka před školou, já jsem nechodil ve značkovém, oblečení. A vůbec, neměl jsem tolik kamarádů jako mají oni. Ale mě to vůbec nevadí. Já si školu neužíval o nic míň, zažil jsem zase jiné příběhy. O to možná byly hlubší, když nebyly tak zřejmé na povrch. Kdo ví, já nejsem tady, abych lidi od něčeho soudil.

A co se týče dnešních holek? Nic moc. Teda nemůžu posoudit, protože dneska všichni šli v dlouhých kabátech, ač je léto. Ale třeba se někdo hezký najde. No, kdo ví.

Ještě musím jednou zopakovat, škola byla opravdu krásné období mého života. A sice jsem možná jeden z mála, který si ji opravdu užíval, který se každý den do ní těšil, a to i když jsem třeba zapomněl, vědomě zapomněl úkol, a věděl, že mě čeká trest, seřvání, pětka nebo poznámka. Přesto jsem se ty dny těšil do školy. Né kvůli té pětce, ale kvůli učitelům, kvůli těm děckám, kvůli té srandy, kvůli tomu, o čem si můžem pokecat. Kvůli těm interakcím vzájemným,  kvůli tomu prostředí. Vždycky jsme se těšil do školy. Jojo, škola byla fajn.

A teďkom výška. Jestli se těším? No náramně! Půjdu na kolej, mezi 2 cizí lidi do pokoje, vůbec nevím, kdo to bude. Půjdu do města, ve kterém jsem téměř nikdy nebyl, možná tak dvakrát třikrát v životě a to jen na určitých místech, nebylo třeba po Brně cestovat. A půjdu na výšku, na zařízení, na kterém jsem nikdy nebyl. Ale moc se těším. Právě na to vše nové. Na stole už mám pár ručníků, které mi mamka koupila speciálně na výšku, už si připravuju prupisky, formátuju počítač. A nakonec, kdybych se cítil moc sám, budu tam mít asi polovinu své třídy, v tom Brně, a kupu dalších kamarádů z jiných škol. A v tom lepším případě, si vytvořím ty nové kamarády.

PS: Podíval jsem se z okna ještě 8:05 a vidím, že těch zaspalců, oproti starým časům vůbec neubylo. Stále houfně jdou do školy i po osmé. Kupy lidí, a ještě přitom to nijak nehrotí. No, možná mají učitele, kterým to nevadí. A nebo to je prostě klasika. Ale jde vidět, že zas tolik se to nezměnilo. Aspoň něco při starém.